Sibylliny knihy (Libri Sibyllini)

Erytrejská Sibylla od Michelangela z roku 1509. Freska v Sixtinské kapli.

Erytrejská Sibylla od Michelangela z roku 1509. Freska v Sixtinské kapli.

Tyto knihy byly významnou sbírkou věšteckých výroků (oraculum, mn. č. oracula) a předpovědí budoucích událostí. Proroctví byla dosti mlhavá, nevztahovala se k určitým lidem, a proto bylo třeba je vykládat vzhledem k současnosti. Svým způsobem to byly věštby prorocky nadaných žen, Sibyll, které byly jedny z nejznámějších kulturních postav v řecko-římském světě. Nejstarší sbírka knih pocházela z Troady (Anatolie, dnešní Turecko), místa, které je známé z Homérovy Illiady. Poté se ocitla v Eritrei a nakonec v Cumae (první řecká kolonie v Itálii). Podle tradice získal sbírku devíti knih, zvanou Sibylliny knihy, poslední římský král Tarquinius Superbus (535 – 510 př. n. l.) od Sibylly z Cumae. Podle pověsti se nejdříve králi zdála cena za knihy přehnaná, ale žena před jeho očima spálila tři knihy, následovala další nabídka na zbývajících šest knih za stejnou cenu, po zamítavé odpovědi krále se opět tři knihy ocitly v plamenech, teprve poté král zaplatil.

Získání knih Tarquiniem Superbem

Během času byly konzultovány události s náhledem do knih během různých krizí nebo neočekávaných událostí jak za republiky, tak i za císařství a byly uchovávány v Iovově chrámu na Kapitolu. Knihy byly napsány řecky v hexametrových verších a úzce souvisely s varovnými, zlými znameními, prodigy, kterými bozi dávali najevo, že není něco v pořádku. To se týkalo například sucha, když z nebe padaly kameny, moru apod. Poté se nad věštbami radil sbor, kolegium kněží, nazývaných quindecimviri sacris faciundis, kteří interpretovali vůli bohů (původně kolegium tvořili dva kněží duumviri sacris faciundis, později bylo členů deset, pět plebejských a pět patricijských a nakonec patnáct členů).

Knihy podlehly požáru v roce 83 př. n. l. Římský senát poslal v roce 76 př. n. l. do světa vyslance, aby nahradil sbírku podobnými věštbami oraculy, které byly v Erytrei, v Malé Asii, na Sicílii a v Africe.  Za vlády Augusta byly knihy  přemístěny do Apollónova chrámu. Mnoho knih, které se tvářily jako pravé, kolovalo i mezi lidem. Augustus přikázal, aby se všechny existující exempláře, buď kopie nebo podvrhy, odevzdaly, přičemž následně bylo 2 000 knih spáleno. Zůstaly knihy pouze umístěné v chrámu, které byly zkoumány ještě za císaře Tiberia, zda jsou pravé a několik jich bylo znovu odmítnuto.

Všechny knihy nechal v roce 405 n. l. spálit Flavius Stilicho (359-408), vrchní velitel (magister militum) v západní části říše, křesťan ariánského vyznání.

Získání knih Tarquiniem Superbem

Knihy jako takové se nezachovaly, nicméně v Alexandrii vznikl řecky psaný soubor, zvaný obecně Oracula Sibyllina, jedná se o kompilaci pohanských a židovsko křesťanských představ obsahující ex post facto četné biblické ohlasy, v nichž židovští a křesťanští autoři mísili numerologii, apokalyptické vize a také proroctví.

Některé důležité události konzultované na základě dotazů:

Před naším letopočtem:

348 – zasažení Říma morem.

345 – pršely kameny z nebe a byla temná obloha

295 – znovu byl Řím zasažen morem, velké množství blesků zasáhlo římskou armádu, stavba Venušina chrámu.

240 – vznik her ludi florales.

205-204 – druhá punská válka a přenesení posvátného kamene Velké Matky bohů do Říma

63 – na základě knih se věřilo v ovládnutí Říma „ třemi Cornelii“ (Lentulus Sura se připojil ke Catilinovi).

Našeho letopočtu:

15 – Při záplavách způsobených Tiberou zakázal císař Tiberius nahlédnout do knih, raději držel božské věci v tajnosti (nejistota o pravosti zdroje?)

271 – konzultace nad knihami po porážce Říma od Alamannů u Placentie.

312 – Maxentius se dotázal knih, jak dosáhnou vítězství nad Konstantinem.

363 – císař Julianus konzultoval s knihami tažení proti Sasánovské říši.

405 – Stilicho knihy zničil.

Zdroje :

A. Gillmaister: The Sibylline Books – Social Drama in Action and Civic Religion in Ancient Rome

Encyclopedia Britannica

L. Vidmann: Od Olympu k Panteonu

Lacus Curtius: Sibyllini Libri