Collegia – profesní, náboženská a zájmová sdružení (2/4)
2. díl Collegia – Profesní sdružení
Civilní sdružení a spolky pokrývaly širokou škálu profesí v celé Římské říši. Podle římského práva mohli již tři lidé založit legální collegium. Římská profesní sdružení primárně nestavěla proti sobě zaměstnavatele a zaměstnance, protože ti tvořili páteř collegií. Například collegium codicarii (menší říční lodě obr. 1) byli majitelé lodí a ne veslaři, či posádka, navíc v posádkách bylo mnoho otroků; to platilo i pro jiné collegia, kde hrála velkou roli fyzická práce. O přesných popisech činnosti, interní organizaci nebo aktivit spolků není mnoho zdrojů, dochované nápisy a záznamy jsou do velké míry o sociální stránce činnosti sdružení. Nejméně informací je z raného císařství. A obecně platí, že vždy bylo méně spolků a collegii ve východní části říše.
Velký význam měla obchodní sdružení, či stálá účast obchodníků v místech kam exportovali své zboží. Model takových obchodních rezidencí spadá hluboko do helénských spolků z 2. stol př. n. l. na Rhodu a přítomnost Římanů na Délu ve 2. a 1. stol. př. n. l. Římané byli v celé říši byli zastoupeni ve sdružení Convectus civium Romanorum. Obráceným příkladem může být Ostia u Říma, kde na jednom místě, Náměstí korporací (Piazalle della Corporazione), bylo soustředěno více stálých “obchodních misí” (stationes) s obchodníky, kteří buď v Ostii nebo Římě žili a byli mnohdy členy místních spolků. Výjimkou nebylo zastoupení kolegií ve více městech (corpus oleariorum v Římě, Ostii a Hispalis, dnešní Sévilla).
Jak již bylo zmíněno, za pozdního císařství byly collegia pod velkým tlakem císařských úředníků a pro některé úředníky, kteří nebyli příliš horliví a vyšli v mnohém vstříc, byly postaveny sochy s vděčnými nápisy, jako například: “spravoval (prefekt zásobování Victor Ragonius Celsus obr. 2) dodávky do Věčného města s takovou spravedlivostí, že všichni, kdo k němu měli přístup s problémem, našli v něm spíše otce než soudce”.
Řemeslníci museli především plnit státní objednávky a právě povinnosti členů collegií byly označovány jako munera sordida (špinavé povinnosti). Za vlády Konstantina Velikého přibyla pro řemeslníky nová nařízení, proti kterým nebylo odvolání: “v případě oženění se s dcerou pekařovou, budiž vázán povinností k pekárně a také donucen nést její břemena”. Malou náplastí pro kolegia bylo za císařství získané právo collegií dědit po zemřelých členech. Je dobré uvést, že obdobně se stát choval i jiným třídám, všichni mají svůj určený úkol, všichni jsou dědičně vázáni na jejich povoláním, kuriálové, jezdci ve státní správě i senátoři.
Při slavnostech se také přinášely obětiny bohům, kteří byli patroni jednotlivých spolků a členům byly rozdávány dary, potraviny nebo peníze (sportulae). Z Říma jsou zprávy, že se spolky zúčastnily takových příležitostí, jako byly triumfy císařů Galliena a Aureliana. Collegií bylo ohromné množství, mnohá měla své sekce a není možné je všechny vyjmenovat, proto uvádím pouze ty, které byly velké a víceméně rozšířené po celé říši, nebo byly něčím odlišné od ostatních:
Collegium fabrum tignatoriorum ( též fabri tignuarii – obr. 3) – kolegium stavitelů budov, jeden z největších a nejprestižnějších spolků s vlastní budovou (obr. 4) a chrámem v Ostii, Tempio Collegiale (obr. 5), uvádí se jako polovojenské sdružení, jehož členové se nazývali numerus militum caligatorum (pěšáci) a měli podobné členění spolku jako vojenské jednotky, dělili se na 16 kohort (decuriae) po 22 mužích s velitelem (decurio); v čele kolegia stál magister quinquennalis (ob
Corpus custodarii – hlídači
r. 6 M. Licinius Privatus) a všichni členové byli buď propuštěnci nebo svobodní občané, ne otroci. Velmi často pomáhali hasičům (vigiles) při požárech.
Corpus pistorum (obr. 7 mlýny na mletí obilí). Další velký a důležitý spolek byli pekaři, sdružení které bylo prakticky v každém městě římské říše a ve větších, jako například v Římě, Pompejích (obr. 8), Ostii, Konstantinopoli atd. bylo mlýnů a pekařství velké množství. Členové nejen připravovali mouku, ale také pekli a distribuovali chléb. Význam spolků souvisel s annonou, bezplatným přídělem obilí.
Příklady kolegií
collegium fabri navales – stavitelé lodí (obr. 9 – chrám collegia)
corpus codicariorum – lodní dopravci
corpus navicularii – loďaři
corpus oleariorum – obchodníci s olejem
corpus argentarii – bankéři
collegium custodarii – hlídači
collegium armariorum – kolegium gladiátorů
corpus mensorum frumentarium – měřiči obilí
corpus saccarii– kolegium nosičů pytlů (obr. 10)
collegium stuppatores – kolegium koudelníků
collegium phalangarii – nosiči amfor
corpus urinatores – potápěči
corpus traiectus – převozníci
corpus lenuncularii – lodní dopravci (obr. 11 tabule vedení a členů-plebs)
atd. a desítky dalších (výrobci bot, prodejci ovoce, rybáři, prodejci zeleniny, dřeva, oleje, vína, atd.)
Příklad rozvětvených kolegií, které spolu úzce souvisely:
collegium mensores frumentarii, měřiči obilí se dále dělilo na
acceptores, adiatures, nauticarii, přičemž každé kolegium mělo vlastní kancelář, i když se někdy kombinovaly, aby ctili své sponzory a čestné patrony spolků.
Zdroje:
Meiggs, R.: Roman Ostia, Second Edition, 1997
Burian, J.: Římské impérium, 1994
Aldrete, G. S.: Daily Life in the Roman City, 2004
Utley, F.: Trade guilds of the latter Roman empire, 1995
De Lane, J.: The builders of Roman Ostia: Organization, Status and Society, 2002
Verboven K.: Rezident aliens and Translocal merchant collegia in Roman empire, 2009
Bakker J. T.: www.ostia-antica.org
Kincl, J.-Urfus, V.: Římské právo, 1990
