Collegia – profesní, náboženská a zájmová sdružení (3/4)

Náboženská kolegia

Jak již bylo uvedeno, podle římského práva mohlo několik málo lidí založit legální collegium. Vedle profesních kolegiích existovaly také velmi významná náboženská kolegia. V římské říši můžeme rozeznávat mezi náboženskými kolegii a bratrstvy. Asi hlavní rozdíl mezi nimi je v systému  konání jakýchkoli náboženských úkonů. Collegia, protože byla spjata se státním kultem, působila stále, kdežto bratrstva občas. Mezi čtyři hlavní náboženská kolegia římských kněží se počítají:

  • Pontifices (pontifikové), kolegium, kde hlavní kněz měl název, který přetrval do křesťanské doby – Pontifex maximus  (obr. 1 – Císař Maxentius jako Pontifex maximus)
  • Augures, auguři, 16 členů, kteří zkoumali vůli bohů pomocí auspicií, při kterých interpretovali vůli bohů pozorováním ptáků. (obr. 2 – Augur)
  • Quindecemviri sacris faciundis, quindecim, 15 členné collegium, mělo na starosti výklad Sibyliných knih při prodigiích a také dohlíželo na cizí, importované kulty. Původně tyto povinnosti vykonávali duumviri (duoviri), od roku 367 př. n. l. byl počet zvýšen na 10, z nichž polovina byla plebejská a polovina patricijská.
  • Septemviri epulones, kolegium bylo založeno 196 př. n. l.  7 (septemviri epulonum) a od doby   Julia Caesara obsahovalo kolegium 10 členů, kteří připravovali a organizovali hostiny a hry na Kapitolu. Používali zvláštní misku (patera).

Uvedená kolegia přetrvala do císařské doby, kdy se měnila forma volby členů, která se nyní prováděla kooptací na přání císaře, nikoli volbou. Členové měli k ruce pomocníky, tzv. kalatores.

Ostatní kolegia byla rozmanitá co do počtu, tak svojí činnosti.

  • Fetiales, fetiálové, 20 kněží, kteří měli na starost uzavírání mezinárodních smluv, požadování             náhrad, vyhlášení spravedlivé války.
  • Salii, Saliové, dva spolky po 12 členech. Kněží boha Marta, kteří v březnu předváděli válečné tance (Carmen Saliae) s posvátnými kopími, meči a štíty boha Marta a druhé kolegium spjaté s Quirinem. Za členy obou kolegií byli vybíráni synové patricijských rodin, jejichž rodiče stále žili. Saliové byli jmenováni na celý život, ale bylo jim umožněno rezignovat, pokud dosáhli významnějšího kněžství nebo významné magistrátní pozice (obr. 3).
  • Titii, také sodales titii, název je odvozen od mýtického krále Tita Tatia.
  • Fratres Arvales, Arválští bratři, původně prováděli procesí do polí, později obětovali a modlili se za zdar císařské rodiny. (obr. 4 – Lucius Verus jako arvalský bratr)
  • Luperci, Luperkové, zde možná nešlo ani kněze, ale o mladíky, kteří jednou za rok obětovali dvě kozy a psa. Velmi starý původ, kdy bůh Lupercus byl uctíván jako ochránce stád.  Při lupercáliích se snad jednalo o symbolické odhánění vlků od stáda Luperky, kteří měli na sobě kůže nedávno zabitých zvířat.
  • Sodales Augustales, také Sacerdotes Augustales, bylo kněžské sdružení starající se o kult císaře             Augusta a rodu Julii (gens Iulia), velmi často byli členy propuštěnci. (obr. 5 – náhrobek propuštěnce H. Chryserota a obr. 6 a 6a – Chrám Augustálů v Herculaneu). S posledním kolegiem souvisí další podobná, zřízená pro kulty zboštělých císařů (Claudius, Traianus, Vespasianus, Titus,  Markus Aurelius a další), kde kněží, flaminové, prováděli obětiny k uctění císařů. (7 – M.Iunius Privatus – flamen divi Titi – kněz božského Tita).

Mezi náboženské spolky můžeme považovat kolegia cizích kultů, většinou z Východu. Zpočátku byli cizí kulty a jejich kolegia velmi ostře sledována a mnohdy zakazována (senatus consultum de Baccanalibus).  Zakázané spolky se nazývaly spíše sodalicia a jako taková nemohla být trestána, pouze jednotlivci; kolektivní vinu římské právo neznalo. Mezi významné patřily spolky collegium dendrophoroi (obr. 8 – nosiči stromu) a  cannophoroi (nosiči rákosu), kteří uctívali bohyni Kybelé (Magna Mater) a Attida. Rovněž spolek hastiferi patří mezi náboženská kolegia s vlastní scholou (obr. 9 a 9a Schola degli Hastiferi vchod a podlaha), tanečníci uctívající a oslavující bohyni války Bellonu.

Zdroje :

Vidman, L.: Od Olympu k Panteon, 1986

Ottův slovník naučný

Meiggs, R.: Roman Ostia, Second edition, 1997

Slovník antické kultury

Skřejpek, M.: Ius et religio,1999

Bakker, J. T.: Living and  Working with Gods, 1994

obr. 1 Maxentius vlastní foto

obr. 2 Augurhttps://commons.wikimedia.org/wiki/File:Augur,_Nordisk_familjebok.png

obr. 3Saliové – https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/66/I_salii.jpg

obr. 4 Lucius Verushttps://en.wikipedia.org/wiki/Arval_Brethren#/media/File:Lucius_Verus_Frater_Arvalis_Louvre_Ma1169.jpg

obr. 5Chryseros – vlastní foto

obr. 6 a 6a – chrám augustálů – vlastní foto

obr. 7 – vlastní foto

obr. 8 dendrofori Fig. 12. Autel avec représentation d’un ferculum de Magna Mater et d’un pin décoré. Cambridge, Fitzwilliam Museum, CCCA, VII, 1977, n° 39, pl. 28.

obr. 9 a 9a – vlastní foto 

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *