Augustovy obelisky v Římě

Velmi podobné a ve stejnou dobu dovezené do Říma jsou dva obelisky, původem z Egypta, které mohou stát za prohlédnutí při procházkách Římem a připomenout si tak Augustovu vládu.

Obelisk na Piazza di Montecitorio (obr. 1). První obelisk je vysoký (21,79, s globem 33,97, váha 230 t) granitový sloup z egyptského města Heliopolis a byl vztyčen faraónem Psammetichem II. (Psamtik II.) mezi lety 595-589 př. n. l. Za Augustovi vlády v roce 10 n. l. byl dovezen  z Egypta a použit jako ukazovatel slunečních hodin, gnómon, Solarium Augusti nebo také Horologium Augusti a umístěn na Campus Martius (obr. 2). Plocha, které obsáhly sluneční stíny měla být 160 na 75 m, byla pokryta deskami z travertinu (obr. 3), na nichž bronzová písmena označovala hodiny a minuty. Na čtyřech stranách se nacházely znaky větrů a jejich názvy(obr. 4). Umístění bylo zvoleno tak, aby na narozeniny Augusta (23.9.) ukazoval stín z obelisku na vchod do oltáře Ara Pacis. Byl to způsob, jak zdůraznit božský osud narození muže, který převzal titul Augustus, osud předurčený hvězdami a sluncem. Po zhroucení obelisku v době mezi 9. a 11. stol. byly některé části v 18. stol. sestaveny a nové umístění zrestaurovaného obelisku na Piazza di Montecitorio se uskutečnilo 7. června 1998. Na dvou stranách základny jsou identické nápisy CIL VI. 702, které jsou téměř shodné s nápisy na základně druhého obelisku.

Obelisk na Piazza del Popollo. Druhý obelisk, známý také jako Flaminio obelisk (obr. 5), je vyšší (24m), rovněž granitový a pochází také z města Heliopolis, pochází pouze z mladší doby Ramesse II. Váží přibližně 263 t. Obelisk byl v Římě umístěn na spině, odděleném středovém pásu, v Circus Maximus (obr. 6). Nalezen byl v rozbitém stavu na tři části a znovu byl postaven, tentokrát na náměstí Piazza del Popollo v roce 1589 (geniálním architektem Domenicem Fontanou). Základna má dva stejné nápisy na protilehlých stranách a jsou s nápisem na obelisku, který sloužil jako horologium téměř shodné. CIL VI, 701 (obr. 7)

IMP. CAESAR DIVI F.                                                                                                            AVGVSTVS                                                                                                                                         PONTIFEX MAXIMVS                                                                                                                   IMP. XII COS. XI TRIB. POT. XIV                                                                                                AEGVPTO IN POTESTATEM                                                                                                            POPVLI ROMANI REDACTA                                                                                                               SOLI DONVM DEDIT

Imperátor, syn božského Caesara / Augustus / nejvyšší kněz / zvolený imperátor 12x / konzul 11x / držitel tribunské moci 14x / přivedl Egypt zpět do moci římského lidu / dáno Solovi jako dar

Nápis je zajímavý ze dvou důvodů. První je výraz Aegypto in potestatem / populi romani redacta, zpět do moci římského lidu, to je 20 let poté, co byl Augustův úspěch v Egyptě velkým vojenským a politickým vítězstvím; Antonius a Kleopatra byli nejen poraženi, ale jejich porážka přinesla konec desetiletí trvající občanské války v Římě. Egypt byl nyní římskou provincií a byl přínosem pro její občany díky bohatým zdrojům, které nyní mohli využít. Augustus (obr. 8) sice v Res gestae divi  Augusti hovoří v podobném duchu: „Egypt jsem přidal do říše římského lidu“, realita byla ovšem jiná. Egypt nespravoval senát jako zastupující instituce, ale zůstal osobním majetkem Augusta (správcem provincie byl prokonzul jím jmenovaný, legatus Augusti, z jezdeckého stavu). Tato forma pseudomonarchie Egypťanům nijak nevadila, byli zvyklí na vlády faraónů a Augustus si dal pozor, aby se jeho držení Egypta s monarchií nespojovalo. Umístěním obelisku v cirku dával nápis divákům najevo velikost Augusta. Poslední řádek nápisu Soli donum dedit ilustruje základní stránku jeho osobnosti: pietas, nejenže votivní povaha zasvěcení ukazuje zbožnost k bohům, ale umístění v cirku spojuje věnování s místem, protože cirkus byl spojován s bohem Slunce. Název „circus“ pocházel od Circe (Kirké), dcery boha slunce Hélia, s níž podle mytologie Odysseus zplodil dítě, Latina, předchůdce Latinů. Tacitus se zmiňuje o svatostánku Sola v blízkosti cirku.

Zdroje:

Plinius starší: Naturalis historia XXXVI.14, XXXVI, 72-3. James Eason´s site na Lacus Curtius

Tacitus: Letopisy  XV.74.1

Humphreys: Roman Circuses, str. 175-292

CIL: Corpus inscriptionum latinarum

C. Barron: The ERC project „Judaism and Rome“

A. Everitt: Augustus str. 273

Obrazová část: 

1 – Wikimedia Commons,  Matthias Kabel

2 – umístění horologia na Campo Martius – https://rdc.reed.edu/c/arapacis/s

3 – rozsah horologia – https://rdc.reed.edu/c/arapacis/s

4 – nákres větrů – https://rdc.reed.edu/c/arapacis/s

5 – Piazza del Popollo – Wikimedia Commons

6 – umístění obelisku –  https://colosseumrometickets.com/circus-maximus/

7 – nápis – Wikimedia Commons

8 – Augustus – Wikimedia Commons – Palazzo Maximo alle Terme